Eva Jiřičná, Univerzita Tomáše Bati, Zlín. Foto: AI-Design

,,Můj tatínek říkal, že jestli vystuduju architekturu, vezmu si architekta a budu architektovou ženou. Já ale neumím být architektovou ženou... A asi ani ničí ženou. (smích)”

Eva Jiřičná v rozhovoru pro Lidové noviny, 6.4.2017

To, co Eva Jiřičná humorně popisuje nedefinuje jen rozměr tvůrčího ega, ale i partnerských a rodinných povinností, které se v životech architektek velmi náročně slaďují. Podle výsledků průzkumu organizace Women in Architecture z roku 2015 považuje 87% respodentů (mužů i žen) děti za znevýhodnění v profesi. Architektonické kanceláře a jejich provoz nejsou nastaveny na slaďování rodičovství a péče a jen málo z nich nabízí poloviční či flexibilní úvazky. Mateřství přitom není jediné specifikum, které kariéru žen architektek může formovat a ovlivňovat. Obrovské dílo, které se Evě Jiřičné podařilo, je nejen zásluhou jejího mimořádného talentu, obchodních schopností a života v jedné z nejrychlejších metropolí světa, ale i životního stylu, který jí dovolil celou její energii vložit do práce.

Centrum současného umění DOX ve spolupráci s WPS Prague (prolink http://www.wpsprague.com) vás zve na diskusi o úspěšnosti a pracovních podmínkách českých architektek.

Ženský element je součástí doprovodného programu výstavy Eva Jiřičná.

Pozvání do debaty přijaly:

Helena Doudová, teoretička architektury, nezávislá kurátorka, curatorial collaborative, Berlín – Praha

Šárka Homfray, právnička, expertka na pracovní podmínky, České odbory, Praha

Gabriela Kaprálová, architektka a majitelka pražského ateliéru ASGK

Moderuje:

Milota Sidorová, urbanistka, ředitelka WPS Prague (Ženy pražského veřejného prostoru), Bratislava

Víc informací již brzy